Jak jsme vyráběli svíčky

Svíčky ze včelího vosku se dají vyrábět různými způsoby. Třeba tak, že do roztaveného vosku namáčíte knot, vždycky ho rychle vytáhnete a necháte nanesenou vrstvu ztuhnout a tak vrstvičku po vrstvičce vytvoříte svíčku. 

Jiná metoda je ještě jednodušší. Vezmete koupenou mezistěnu, nebo si ji sami odlijete ve formě, 

 na okraj položíte knot, 

 

opatrně ji nahříváte fénem - na začátku trochu víc abyste knot zabalili 

 postupně rolujete pomalu váleček, případně opatrně fouknete fénem.

 

V některých obchodech se dají koupit pro tento účel i barevné mezistěny. 

 

My jsme se tentokrát rozhodli, že si vyrobíme vlastní silikonovou formu. 

Z násady od koštěte jsem nařezal špalíky asi 10 cm dlouhé. 

 Děti ze samotvrdnoucí modelovací hmoty vytvořily malé reliéfy, kterými jsme špalíky ozdobily. Některé zůstaly na špalíku držet, jiné jsme po vytvrdnutí dolepili vteřinovým lepidlem. 

 

Špalík jsme vložili do uříznuté petlahve. Po obvodu jsme zatloukli hřebíčky, aby kousek špalíku zůstal nad hladinou. Špalík v lahvi jsme zalili silikonem. 

 Tady dvě pozor:

1. je na to potřeba speciální silikon na formy. My jsme použili tento. Vtip je v tom, že se do něj přidává vytvrzovací činidlo. Obyčejný třeba sanitární silikon potřebuje k zatuhnutí vzduch. Jenže forma je příliš tlustá a tak i po několika týdne  uprostřed teče.

2. silikon a činidlo je potřeba opravdu dobře rozmíchat. Jakmile někde zůstane nedotčená čás silikonu, tak prostě nezatvrdne a forma bude zdeformovaná. 

Bonusové varování: dřevěné špalíky mají menší hustotu než silikon, takže mají tendenci vyplavat. To samé může platit u předmětů s dutinou. Musí se zatížit shora.

Udává se, že silikon zatuhne už po několika hodinách, záleží na množství "ztužovače". Nám do toho přišly jarní prázdniny, takže jsme formy rozebírali až po 14 dnech. 

Rozřízli jsme lahev a vysvobodili silikonový odlitek. Opatrně jsme celou formu rozřízli na dvě poloviny a vypitvali dřevěný špalík. 

 

Ozdoby z samotvrdnoucí hmoty se většinou utrhli a zůstaly utopené v silikonu. Stačilo je ale jemným nožem obříznout a vyštourat zuby, nehty, hřebíky. 

Pak už stačilo roztavit vosk

 mezi obě poloviny umístit knot

 celou formu stáhnout gumičkami

Pozor aby vám horní konec knotu nezapadl dovnitř

 nalít vosk 

 a přečnívající knot zajistit kolíkem na prádlo. 

 Po pár minutách je vosk tuhý.

 Stačí odstranit gumičky a svíčka jde velice lehce vyndat

přečnívající vosk se dole ustřihne

A pak už se můžete kochat svým odlitkem

Před zapálením je dobré knot ještě omočit ve vosku. A pak už krásně hoří

Jak jsme pastovali

 Otázka: Co udělá med za pár měsíců, někdy i týdnů.

Zcukernatí. Ztuhne. Správně se tomu říká, že zkrystalizuje. 

Je to přirozená vlastnost medu. Vlastně naopak - když to neudělá, znamená, že je něčím nastavený, zředěný, jsou do něj přidané další látky, které nepochází od včel.

Jenže i když je to přirozené, těžko se do něj zaboří lžička. Nejde dostat ze sklenice. Křupe mezi zuby.

Takový med se dá zahřátím znovu rozpustit, aby byl tekutý. Ale chvíli to trvá a teplota se snadno přežene a med pak ztratí zdraví prospěšné látky. A navíc za čas opět zkrystalizuje. 

Jiná metoda je mechanická. Říká se jí pastování. Potřebujete na to tři věci na V:

Vrtuli

Vrtačku

Vědro

No a pak taky za čtvrté nějaký ten med. 

Med dáte do nádoby a vrtíte. Cca 5 minut 3x denně. 

Vrtíte ráno.

Vrtíte v poledne

Vrtíte večer 

Po šesti dnech vrtění med slijete do sklenic. A on nezcukernatí. Protože jste vrtěním rozbili krystalky cukru. Med časem zežloutne a získá barvu másla. Ale hlavně zůstane vláčný. Jako pasta. A vy ho můžete dobře nabírat lžičkou a mazat na chleba. 

 

Jak jsme vytáčeli med z modrého úlu

 Zatímco z našeho zeleného úlu odešly všechny včely v 6 porojích, včely z modrého úlu na to koukaly a kroutily hlavami. A pilně nosily zásoby do obou medníků. Až nadešel ten den, kdy bylo potřeba med stočit. 

Připravili jsem si všechny nástroje. Hlavně kuřák, smetáček, rozpěrák...

....a taky bedýnku, do které budeme ukládat rámky s medem.

Vyrobili jsme si do nich dřevěné konstrukce, aby rámky pěkně visely.

     

Otevřeli jsme úl, jemně, ale pečlivě zakouřili...

 ... a začali jsme prohlížet, co je v horním medníku

Rámky byly plné medu. Radost pohledět.

Přesvědčte se sami. Vidíte, že med je více než z poloviny zavíčkovaný. To znamená, že bude vhodný k vytáčení.

 

Ještě jsme hustotu zkontrolovali refraktometrem, díky kterému jsme zjistili, že je v medu méně než 17% vody. To je důležité, protože kdyby jí bylo více než 18%, med by mohl začít během skladování kvasit.

Každou včelu bylo potřeba pečlivě smést zpět od úlu.

Pokud byste je sklepávali, můžete nezavíčkovaný med z rámku vycákat

Poletující včely pečlivě kontrolovaly naši práci, ale jinak byly velmi milé a přívětivé.

Postupně jsme z medníku vybrali všech deset rámků.

Měli jsme z toho radost.

Bedny i s rámky jsme přenesli ke stolu, s připravenou odvíčkovávací lavicí.

Ze zavíčkovaných buněk je potřeba strhnout víčka, aby med mohl v medometu vytékat.

Je potřeba pracovat opatrně, nezarýt moc hluboko, abyste nevyrýpali med a neponičil plást.

Dole pod vidličkou už můžete vidět lesknoucí se med.

Rámky jsme pak vložili do medometu a otáčením s z nich med vystříkali. Každý rámek se musí vytáčet dvakrát z každé strany.

Pak jsme vložili rámky zpátky do medníku a vrátili ho na úl. Včely vyberou zbytky medu a pokud je dílo někde poničené, opraví ho voskem.

Po několika 3-4 dnech rámky vyndáme, tmavé souše vytavíme, žemlové a panenské uložíme k dalšímu použití. 

Ještě jednou se můžete pokochat tím, jak jsou naše holky šikovné.

Vytočili jsme přes 21 kilogramů medu. Větší část jsme uložili do skleniček. 

Druhou část budeme pastovat. Ale o tom v dalším příspěvku.