pondělí 11. května 2020

Startování na rampě

Milí včelaři,
máme tady pro dnes takovou malou hádanku.
Co vznikne, když vezmete kolejničky ze stavebnice Duplo...
...malý vláček, gumičku, outdoorovou kameru...
... a odhodlaného Ondru?
Nevíte? Tak se koukněte na naše video:



pátek 1. května 2020

Přistání

Tady jedno video, abyste se v karanténě nenudili. Rozhodně si nezapomeňte pustit zvuk:

středa 29. dubna 2020

Jak se přidává medník

Milí včelaři,
doufám, že si pamatujete, co je to medník. Pokud ne, určitě správně tušíte, že je v tom názvu slovo med a nějak to s ním souvisí. Nebyl by to ale Václav, pokud by k tomu nepřidal ještě nějaké překvapení. Budeme totiž také vyrábět vodu. A to ne jen tak ledajakou.
Takže teď jsme si připomněli co je to ten medník. Jak ale na to?
 Abychom si to ještě zopakovali:
  • z horního i dolního nástavku vyndáme rámky se zavíčkovaným plodem - z každého 4-5
  • tyto rámky přesnuneme do medníku, takže jich tam bude 9-10
  • do horního i dolního nástavku doplníme mezistěny a souše, aby byly zase plné (celkem bude mít každý 11 rámků
  • dbáme na to, aby rámky s plodem (tzv. plodové těleso) byly ve všech třech nástavcích nad sebou
  • mezi nástavky a medník vložíme mateří mřížku - vysvětlíme později
 Nakonec úl bude vypadat takto:
Takže jsme začali. Sundali jsme horní nástavek, připravili si medník a začali pracovat na spodním nástavku. Pečlivě jsme prohlédli všechny rámky, ale matku jsme nenašli. Máme pro vás úkol, jestli jste si matky všimli vy. Pokud ano, napište nám to do komentáře. Čtyři rámky jsme přendali do medníku.

Pokračovali jsme druhým nástavkem a udělali to samé, prohlédli rámky. Pět z nich jsme přendali do medníku a doplnili nástavek mezistěnami a soušemi. Na videu vidíte jen začátek práce, protože David holt není tak šikovný kameraman jako já.
Ale protože jak víte, máme na půdě kameru u rampy, umožníme vám jedinečny zážitek - slyšet náš rozhovor, tak, jak ho slyší včely v úlu. Je to vlastně audio, ale je v něm spousta zajímavých informací. Třeba co jsou studánky v úlu.

Potom jsme nasadili mateří mřížku, která odděluje dolní dva nástavky a medník. Víte k čemu taková mateří mřížka slouží?
   Mateří mřížka je podložka, která se dá mezi nástavky. Má přesně tak velké škvíry, kterými proleze včela, ale matka, která je větší, se neprotáhne.
Co se tedy stane? Matka zůstane dole, pod mřížkou, kde klade vajíčka, ze kterých se líhnou nové včely. Z prostoru nahoře se stane zásobárna medu, ve které nebudou žádná vajíčka ani larvy. Ty, které jsou tam teď, se vylíhnou a do uprázdněných buněk nanosí včely nektar, ze kterého vyrobí med.

Vtip je ovšem v tom, jak dostat matku dolů? Co když se třeba schovala na rámcích, které jsme vložili do medníku? To by celá ta práce přišla vniveč. A tak napjatě probíráme ještě jednou rámky v medníku, jestli jsme neudělali chybu. Spoléháme přitom na Ondrův sokolí zrak.

Sláva, povedlo se. Na poslední chvíli zahlédl Ondra matku, a tak jsme ji mohli přestěhovat z medníku pod mřížku.

A to je pro dnešek skoro vše - úl jsme sestavili, nahoru položili džbán s vodou. Zkontrolovali jsme také dno úlu. Našli jsme v něm zavíječe voskového, který vypadal jako červ z jablka. Kleštík tam naštěstí nebyl žádný.
A to je vše. Ještě se můžete pokochat pohledem na náš úl a taky potěšit informací, kdy se dočkáme nějakého medu.


A na opravdový konec vás zdraví parta včelařů, která se na vás moc těší.
 
A k tomu ještě detail na Václavovu stylovou originální roušku.








pátek 24. dubna 2020

Jak se jede naplno

Milí včelaři,
víte, který včelař jede naplno? Ten, který má nástavek plný rámků.
Ale nejlepší bude, když vám to vysvětlí ten nejpovolanější - totiž Václav

(Vzhledem k tomu, že jsem do blogu musel video hodně komprimovat a kvalita tím utrpěla, je pod některými uveden odkaz - video v původní kvalitě. Můžete na něj kliknout a prohlédnout si záznam v lepším rozlišení.)


 Za kamerou dnes stál Ondra a já jsem se ujal rozebírání úlu. Poslouchejte dobře, jak to praská, když se zapáčí mezi jednotlivými nástavky. Za jediný týden včely oba nástavky dokonale slepily k sobě. Čím? Zjistíte v tomto videu:

Pak jsem se pustil do posouvání všech rámků v dolním nástavku, abychom mohli doplnit chybějící mezistěny. Moc nám v tom tentokrát pomohli Kája Plevů a Barunka Plevů. Nevěříte? Tak se podívejte:
Když byl dolní nástavek hotový, začali jsme stejné přeskupování a doplňování provádět i na horním nástavku. Tentokrát nám pomohli Pavlík a Zuzka. Při této práci nás ale čekalo ohromné překvapení...



Ano, poprvé jsme mohli vidět naši Matku. Je to fešanda v nejlepších letech. A co teprve, když si uvědomíte, že všechny včely v tomto úlu jsou její děti!
Aby byla ještě krásnější, rozhodl Václav, že ji přetřeme nazeleno. Zelená totiž uklidňuje a navíc by se mohla úspěšně maskovat v pažitce nebo v kedlubnách.
No ve skutečnosti dostala jenom takovou malou zelenou tečku na hrudníček. Je to barva roku 2019 a to je rok, kdy se naše matka vylíhla. Zkuste si představit, kdyby vás takhle někdo označoval ve škole - tihle červení, to jsou prvňáci, žlutí chodí do druhé třídy, modří jsou třeťáci...
Díky té tečce taky půjde Matka lépe najít mezi ostatními včelami, které žádnou kérku nemají.

Než jsme úl zavřeli, vzpomněl si Ondra, že jsme díky nadšení z Matky, zapomněli vyndat rámek s trubčinou. Tak jsme to napravili. Mohli jsme to ale udělat jen díky Kájovi Turků.

Tohle je rámek s trubčinou - tedy s larvami. Nám ale neposlouží jako líheň nových trubců ale jako lapač roztoče, který má takové poťouchlé jméno - kleštík. Latinsky zní mnohem hrozivěji - varroa destructor.

Kleštík napadá právě trubce a přenáší se na včely, které oslabuje a může je nakazit různými nemocemi. Proto se tento rámek s larvami trubců vyřeže a prohlédne, jestli není napadený kleštíkem. Larvy přitom bohužel zahynou.


Dobrá zpráva je, že kleštík se v našem úlu zatím nevyskytuje.
Další dobrá zpráva byla, že v horní části rámku už byl nasbíraný med.Vypadal opravdu lákavě.

 Každý jsme si kousek ochutnali. Ale nebojte. Příště budete na řadě vy.

Bonus

Představte si ale, že ani tohle dnes není všechno. Máme pro vás ještě jeden bonus.
Vzal jsem tu plástev, ze které jsme vyžvejkali všechen med. Zbyly z ní jenom takové žmolky.


Napřed jsem se je pokusil roztavit v improvizovaném slunečním tavidle. To znamená, že jsem na ně přiklopil skleněnou misku a dal na sluníčko. To s nimi ani nehlo.
Pak jsme je dal do plechového hrnku na vařič. To se zase začali rychle škvařit.
Nakonec jsem na to kápl - dal jsem hrnek do vodní lázně.
Mezitím jsem si připravil skleněný kalíšek od čajové svíčky a knot (dají se koupit i s tou kovovou nožičkou)

Za chvilku voda začala bublat a vosk se krásně roztál. Nalil jsem ho do kalíšku
a když ztuhnul byla z něj medová svíčka od našich včel
Krásně hoří a ještě voní.

Bonus II

No a kdo by ještě neměl dost, tak se podívejte jak Václav naučil Ondru mazlit se se včelami.


pondělí 20. dubna 2020

Jak konstrukce funguje


Možná jste četli příspěvek o vylepšování příletové dráhy, která po nainstalování před úl vypadá takto
 Včelám se nápad velice zalíbil a proto nám to ukázaly tím, že vesele létaly tam a zpět
   Potom jsme zkontrolovali úl zevnitř jestli je vše v pořádku. Zjistili jsme, že ano, protože se včely pustily do nového díla, které jsme jim dali.
Jestli jste si všimli, včely začaly uklízet "Jarní úklid"

S pozdravem 
                          Ondra


 P.S.: Kamera u úlu je opět aktivní, takže můžete pozorovat včely i z domovů.











neděle 19. dubna 2020

Jak se staví pro Sněhurku

Milí včelaři,
možná si vzpomínáte, jak jsme se mezi řečí zmiňovali, že připravujeme pro včely nový koridor k vyletování. Vymysleli jsme konstrukci z latí a vypadalo to asi takhle:
Potáhli jsme to černou netkanou textilií a takhle nějak to vypadalo na fotkách:
Dalo se na tom zvednout víko, ale to bylo asi tak všechno. Včely prolétaly takovým tmavým tunelem
Dnes bylo špatné počasí. Poprchávalo, foukal vítr a taky se hodně ochladilo. Pro včely nic moc. Byly zalezlé v úlu. Ty které neměly nic na stavění popíjely čaj a dívaly se s královnou na pohádky. Pro nás to ale bylo moc dobře. Mohli jsme celou tu dráhu odklopit a odnést bez nebezpečí, že by se nám nějaké včely toulaly po půdě.

Napřed jsme odstranili netkanou textilii a pak jsme potáhli boky jemnou síťkou proti hmyzu, asi takovou, jaká se dává do oken, aby vám v létě domů nelétaly vosy a mouchy. Matouš se nám sice trochu smál, že to není žádná síťka PROTI hmyzu, ale PRO hmyz, protože to přece celé děláme pro naše včely.

Celým tunelem tak bude moci provívat čerstvý vzduch.

Pak jsme nahoru připevnili nosné příčky.
Pracovali jsme na chodbě v průjezdu, kde na nás tolik nefoukalo. Podložili jsme si ale podlahu, aby se dala zase snadno uklidit.
Pak jsme nařezali plexiskla. Václav nás varoval, že to není žádná legrace a měl pravdu. Nejméně legrační bylo, že jak se pila tře o materiál, plexislo se taví a jak projedete, tak se za pilou zase vesele slije a můžete začít znovu.
nakonec jsme ale vše potřebné uřízli a obložili plexisklem horní část tunelu.

Poslední ze "střešních okének" jsme zase potáhli síťkou, protože už nám nezbylo plexisklo.
Vznikl tak průhledný útvar ve kterém budete moct krásně pozorovat cvrkot před úlem.
Když celé dílo uviděla Lenka, prohlásila, že to vypadá jako rakev pro Sněhurku. My ale doufáme, že do našim včelám poslouží lépe. Ta horní deska je odklápěcí, abychom se v případě potřeby mohli dostat dovnitř. Třeba, kdybyste si s nějakou včelou chtěli potřást packou.
Bonus:
Možná jste si všimli podivné konstrukce na boku. Hádejte, co to je?
















































Nebudu vás dlouho napínat - je to držák na kameru, která snímá dění před úlem. Dá se různě naklopit abyste měli co nejlepší výhled.
Zdraví vás Ondra a David (a taky Štěpán a Matouš, kteří nám moc pomohli).

pátek 17. dubna 2020

Jak se přidává nástavek


Milí včelaři,
dnes je ten velký den, kdy se z obyčejného úlu stal mrakodrap.

Jak jsme psali minule, našim včelám se tak daří, že už jim začalo být v úle těsno. Proto přijel Václav s plnou polní včelařskou bedýnkou, abychom rozšířili úl o jeden nástavek.

Oba jsme už od jedné hodiny čekali ve včelařských kombinézách na to, co se bude dít. Kdybychom lépe četli emaily, věděli bychom, že Václav přijede ve 13.30. Ale to jen umocnilo naše těšení.

Připravili jsme všechno potřebné: nové rámky s mezistěnou, kterými budeme doplňovat, souše (rámky s voskovým dílem), rozpěrák, smetáček, rozprašovač s lehce oslazenou vodou místo vykuřováku :(, no a samozřejmě nový nástavek, který jsme zapomněli ve skříni.


Začali jsme kontrolou úlu. Vytáhli jsme kontrolní desku, na kterou spadne, všechno, co v úlu uklidí. Je to vlastně taková včelí skládka.
Je tam pár mrtvých včel, (asi víte, že včela žije zhruba 6-8 týdnů), dále tam najdeme víčka z buněk, které včely otevřely aby z nich nabraly krmení, kousky pylu a tzv. zrcátka - voskový výpotek, ze kterého včely staví, ale občas jim něco upadne.
Dohromady je z toho dost lepivý kekel, ze kterého ale Václav vyčetl spoustu zajímavých věcí - například, že včely rovnoměrně obývají celý úl, protože odpadky jsou taky rovnoměrně po celé desce. Nebo že zatím v úlu nejsou žádní kleštíci, kteří by roznášeli varoázu. Takže jsme desku pracně očistili a oškrabali a obsah připravili ke spálení. Zároveň jsme si řekli, že ji budeme pravidelně čistit, protože obsah včelám zrovna nevoní. No řekněte sami, chtěli byste žít na skládce?


Desku jsme vrátili do dna úlu a pak se věnovali pečlivému zakrytí všech otvorů a přístupných míst na našem těle. Když si vzal kuklu a rukavice i Václav, který dosud chodil ležérně jen tak v roušce (tedy obličejové), pochopili jsme, že jde do tuhého. Teď začne to pravé včelaření. 
Opatrně jsme odstranili víko...
... a hned pod ním nás čekalo velké překvapení. 
Pod fólií uzavírající úl bylo cik-cak nastavěné voskové dílo v polystyrenovém rámečku, který jsme tam umístil asi před 14 dny kvůli krmení. Na obrázku vidíte taky houbičku, na které byla voda a zelená řasa k dokrmování včel.

Bylo to opravdu dramatické:

Všechno to musí pryč, zavelel Václav. Ale včely se rozhodly, že své pracně vybudované dílo jen tak nedají.
A tak nastalo čištění, kdy jsme nabytečné dílo opatrně odstraňovali, rozpěrákem, abychom přitom neublížili včelám. Ty se ovšem držely odstraněných kousků jako klíště.
Omylem se nám přitom podařilo vysypat řasu mezi rámky, takže až někde potkáte zelenou včelu, tak je zaručeně naše.
Není snadné, přesvědčit včely, že odstranění divočiny je v jejich zájmu. 

Po očištění nastalo to nejdůležitější - třídění a převěšování rámků z jednoho nástavku do druhého.
O co jde?
Už jsme spolu mluvili o tom, že úl je něco jako organismus. A každý rámek představuje různé orgány.
  • Některé rámky používají včely pro skladování pylu a medu.
  • Jiné rámky jsou takzvaně plodové - matka do nich klade vajíčka, z nich se líhnou larvy, které se zakuklí a pak z nich vyleze včela.
  • Na dalších rámcích se líhnou trubci.
Cílem je rozdělit plné rámky do dvou nástavků a doplnit prázdnými - buď tzv. mezistěnami (to jsou ty voskové pláty v rámku, které jsme vyráběly) anebo soušemi (to jsou prázdné rámky, kde už ale včely postavily voskové buňky).
Vtip je v tom, že dopředu nevíte, co na kterém rámku najdete. Plod je zhruba uprostřed, ale musíte každý rámek vyndat a pečlivě prohlédnout. A pak rozhodnout, který necháte, který převěsíte a kam doplníte nové.
Nejlíp to uvidíte na našem dechberoucím videu. Zároveň bych chtěl poděkovat Ondrovi, který čistě z didaktických důvodů předvedl všechny chyby, které člověk může udělat při uvolňování, vyndavání a převěšování rámků. Udělal to jenom kvůli nám, abychom se poučili:


Co jsme zjistili?
  • že včely staví jako divé. Vzpomínáte, jak jsme jim do úlu vkládali stavební rámek, kde byla jenom polovina voskové mezistěny? Tak tento rámek vypadá dnes takto:
  • že jim zatím nehrozí nákaza varroázou
  • že se úspěšně rozmnožují
  • určili jsme, který rámek je který. Mapa našeho dosavadního úlu vypadá nějak takhle:

Jak jste viděli, část rámků jsme převěsili do nového nástavku a mezery doplnili novými rámky s mezistěnami nebo soušemi.
Nakonec jsme nový nástavek postavili na ten starý a taky doplnili chybějící rámky. Václav nám přitom vysvětlil, co se bude dít dál:
Pro přehlednost přidáváme nákres, jak to celé proběhlo.

Nakonec jsme očistili fólii a úl zavřeli. Do sešitu jsme zapsali co všechno jsme udělali. Domluvili jsme se, že příště nasadíme další nástavek - tzv. medník, který od zbytku úlu oddělíme mateří mřížkou. Zapamatovali jste si proč se taková mřížka používá?




Máme teď úl se dvěma nástavky. Včely mají dost prostoru, aby se množily a dělaly zásoby a neměly (jak zaznělo ve videu) rojovou náladu a neuletěly kdovíkam.

Na závěr připojujeme ještě jedno video z kategorie: "Tohle doma nezkoušejte." Aneb Václav hladí včelu.

Ahoj za týden
Ondra a David


čtvrtek 16. dubna 2020

Jak včely přibývají

Milí přátelé,
jestlipak poznáte, co je toto:
Na první pohled to vypadá jako kousek plástve. Je to ale ohraničené a má to tvar trochu jako vajíčko. Asi takhle:

Poprvé jsme ty útvary viděli v zadním okýnku našeho úlu a tady vidíte kde původně byly umístěny:

Pravda, trošku nás to s Ondrou vylekalo. Co to je? Neděje se něco našim včelám? Naštěstí nás Václav uklidnil. Napsal nám, že včelaři tomu říkají srdíčko a je to úplně normální, ale také důležité. 
Je to informace pro včelaře, tedy pro nás všechny, že jsou obsazeny všechny rámky a že je potřeba  zvětšit prostor úlu. 
Je to také dobrá zpráva, že se včelám daří dobře, staví dílo, matka klade, včely přináší se nektar, pyl a vodu. Zkrátka je včelařské jaro. 

A tak jsme se domluvili, že Václav přijede, abychom spolu přidali další nástavek. Doufám, že víte o čem je řeč. 
Nástavek je vlastně další patro úlu. Je to taková dřevěná bednička (jednu už máme), která se postaví nahoru, aby měly včely další prostor pro stavbu. Ale jak se to dělá, to je hotová věda a o tom vám napíšeme v příštím příspěvku.  A bude k němu spousta videí abyste mohli být u toho. 

P.S.
Ani jinak se neflákáme. Postavili jsme včelám zbrusu novou vylétávací dráhu. Je to vlastě dřevěná konstrukce, která vede z úlu rovnou (nebo spíš šikmo) do okýnka. Nikde žádný zádrhel ani dírka nebo zatáčka. Zkusil jsem to namalovat, ale ve skutečnosti to není tak křivé.
Celé jsme to zatím potáhli netkanou textilií, ale do budoucna počítáme, že tam dáme plexisklo a síťky proti hmyzu, aby to bylo průhledné a abychom tam mohli někam dát kameru.
Jo a taky mě (Davida) při manipulaci s česnem poprvé bodla včela. Jen takový malý přátelský štípanec do tváře, aby mi připomněla, kdo je tady šéf. Takže jsem vyhrál nad Ondrou.  

No a taky jsme vyrobili nové pítko, protože naše včely jsou nějak žíznivější než jsme čekali a malý kyblík by jim nestačil

 Nahoru jsme položili polystyren, aby na něm včely mohly přistávat jako na ostrůvku. Možná jim tam ještě píchneme palmičku, trochu písku a síť na plážový volejbal, aby si po práci mohly taky dát oraz, zvlášť když se teď nikam nesmí.

Zdraví Ondra a David