Včelení v kostele: Jak se staví pro Sněhurku

Milí včelaři,
možná si vzpomínáte, jak jsme se mezi řečí zmiňovali, že připravujeme pro včely nový koridor k vyletování. Vymysleli jsme konstrukci z latí a vypadalo to asi takhle:

Potáhli jsme to černou netkanou textilií a takhle nějak to vypadalo na fotkách:

Dalo se na tom zvednout víko, ale to bylo asi tak všechno. Včely prolétaly takovým tmavým tunelem

Dnes bylo špatné počasí. Poprchávalo, foukal vítr a taky se hodně ochladilo. Pro včely nic moc. Byly zalezlé v úlu. Ty které neměly nic na stavění popíjely čaj a dívaly se s královnou na pohádky. Pro nás to ale bylo moc dobře. Mohli jsme celou tu dráhu odklopit a odnést bez nebezpečí, že by se nám nějaké včely toulaly po půdě.

Napřed jsme odstranili netkanou textilii a pak jsme potáhli boky jemnou síťkou proti hmyzu, asi takovou, jaká se dává do oken, aby vám v létě domů nelétaly vosy a mouchy. Matouš se nám sice trochu smál, že to není žádná síťka PROTI hmyzu, ale PRO hmyz, protože to přece celé děláme pro naše včely.

Celým tunelem tak bude moci provívat čerstvý vzduch.

Pak jsme nahoru připevnili nosné příčky.

Pracovali jsme na chodbě v průjezdu, kde na nás tolik nefoukalo. Podložili jsme si ale podlahu, aby se dala zase snadno uklidit.

Pak jsme nařezali plexiskla. Václav nás varoval, že to není žádná legrace a měl pravdu. Nejméně legrační bylo, že jak se pila tře o materiál, plexislo se taví a jak projedete, tak se za pilou zase vesele slije a můžete začít znovu.

nakonec jsme ale vše potřebné uřízli a obložili plexisklem horní část tunelu.

Poslední ze "střešních okének" jsme zase potáhli síťkou, protože už nám nezbylo plexisklo.

Vznikl tak průhledný útvar ve kterém budete moct krásně pozorovat cvrkot před úlem.

Když celé dílo uviděla Lenka, prohlásila, že to vypadá jako rakev pro Sněhurku. My ale doufáme, že do našim včelám poslouží lépe. Ta horní deska je odklápěcí, abychom se v případě potřeby mohli dostat dovnitř. Třeba, kdybyste si s nějakou včelou chtěli potřást packou.