Jak jsme byli stateční

 Včely umí vytvořit celkem šest věcí

1. med
2. pergu (fermentovaný pyl)
3. vosk
4. propolis
5. mateří kašičku

a také za 6. jed

Jed včely se nazývá apisin. Umí ho vytvářet pouze včelí dělnice v jedových žlázách. Trubci je nemají, nemají ani žihadlo. Matka žihadlo má, většinou ho používá jako kladélko vajíček. Brání se jím také proti konkurenčním matkám.

Jedem brání strážkyně úlu včelstvo před vetřelcem. Pomocí žihadel ho vpravují do těla nepřítele. Žihadlo je duté, podobně jako injekční stříkačka u doktora. 

Menší živočichy dokážou včely usmrtit či paralyzovat. Většího alespoň odradit od návštěvy úlu, protože to není nic moc příjemného. 

Včelí žihadlo má na konci zpětné háčky. 

 

Pokud ho včela zabodne do lidské kůže, která je poměrně silná, žihadlo se v ní zachytí. Včela si ho vytrhne i s částí zadečku a zahyne. Včelí žihadlo je dobré co nejrychleji odstranit, protože i po odletu včely pumpuje do těla jed. Viz níže.

Někdy dojde k omylu. Včely to popletou a nezaútočí na nepřítele, ale na milého včelaře, který je má rád a snaží se jim pomáhat. Jak už jsme vám ukazovali minule, naše včely při jarním podněcování si takhle spletly Václava.

Jenže Václav je včelařský matador. Snídá pergu a během dne doplňuje energetické zásoby medem a medovinou. Pozná každou květinu a kdyby měl menší sosáček, určitě by svačil nektar. V jeho žilách koluje napůl krev a napůl včelí jed. 

Ne tak Karlík. 

Jeho setkání s včelou, která zabloudila pod jeho kuklu nebylo jen tak. 

Bodnutí do krku může být nepříjemné i pro někoho, kdo normálně není na včely alergický. Pro menší děti i nebezpečné.

Pokoušeli jsme se Kájovi pomoci, ale nakonec jsme museli vyhledat lékařskou pomoc. Za statečnost ovšem patří Kájovi odznak včelího štípance 1. stupně a řád skutečného včelaře. 

 

Je ale dobré si připomenout, co v takovou chvíli dělat?

1. odstranit žihadlo

2. podat léky

3. je li to potřeba volat záchranku 

• vyndejte žihadlo - jak už jsme říkali, včela většinou nechá žihadlo v kůži. Žihadlo má na konci jedový váček, který pořád do rány pumpuje jed. Můžeme si to představit jako malý nafouknutý balonek, který se smršťuje do trubičky. Proto je potřeba žihadlo co nejdříve odstranit. Nejlepším řešením je žihadlo seškrábnout nehtem. Kdybyste se ho snažili vyndat prsty, mohli byste zatlačit na jedový váček a tím vpravit do těla ještě více jedu. 
• omyjte postižené místo – zasažené místo umyjte vodou a mýdlem. Poté ho můžete chladit buď proudem chladné vody, nebo chladným obkladem. 
• podat léky na bolest, krém s kortikoidy, antihistaminika – při střední reakci můžete využít některé z léků, které uleví od bolesti, otoku, začervenání a svědění.  
• pokud propukla alergická reakce - zejména při bodnutí v oblasti hlavy, úst nebo krku, okamžitě volejte záchranku nebo dítě dopravte k lékaři. 

Důležité!

Během bodnutí uvolňuje včelka do okolí amylacetát, tedy tzv. poplašný feromon. Jak jej ostatní včely zachytí, okamžitě se přepnou do útočného módu a začnou být agresivní. Proto je dobré i po jednom bodnutí načas vyklidit pole.

Nakonec ještě pár informací o včelím jedu

• Pro zdravého dospělého člověka představuje smrtelné riziko bodnutí asi 500 žihadel, ale o život může jít už nad 200 žihadel. Pro malé dítě to může být již 90 žihadel.
• U menších obratlovců, jako třeba myšky, které se zachtělo medu, stačí několik desítek bodnutí. Navíc myší kůže je tenčí a včely mohou žihadlo vytáhnout a bodnout vícekrát.
• U alergiků stačí i jediné bodnutí, které vyvolá silnou reakci, tzv. afylaktický šok. Je to silná alergická reakce s výrazným otokem, dušností a změnou krevního tlaku, příznakem bývá také změna barvy kůže a celková nevolnost. Zde již nezbývá než volat záchrannou službu 155 a počkat na injekci – záchranáři alergikovi podaji adrenalin a sterilní roztok, který stáhne cévy a uvolní svaly. Rychle se mu pak uleví.Takových lidí je ale jen mezi 1-3% 
• Když už nějaké to žihadlo dostanete, můžete se uklidnit, že jste udělali i něco pro sebe. Zaprvé se vám zlepší obranychopnost na další žihadla, reakce pokožky už nebude tak divoká.
• někteří včelaři zkouší tzv. apipunkturu či apiterapii - léčbu včelím bodnutím v oblasti kloubů - o tom se ale raději poraďte se svým lékařem 

 

• příjemnější metodou je mast obsahující včelí jed, používá se hlavně při léčbě kloubů - artritidy a revmatismu. Významně pomáhá při bolestech zad, působí jako analgetikum a má protizánětlivé účinky. Užívá se jako podpůrná léčba při kožních onemocněních, pomáhá při léčbě sklerózy a roztroušené sklerózy, při léčení boreliózy a syndromu chronické únavy.
  Zdroj: https://www.vitalia.cz/clanky/apiterapie-leceni-vcelim-jedem/
• jed se sbírá tak, že včely přebíhají přes sklo, na kterém je mikrotenová folie. Nad folií jsou natažené drátky, do nichž je pouštěn elektrický proud, který včely dráždí. (BRR!) Včely píchnou a zanechají kapičku jedu na skle ale tenká folie jim umožní žihadlo vytáhnout, takže si ho nevytrhnou a nezahynou. (Aspoň že tak.) Získaný jed se suší a přidává se do různých mastí.
• včelí jed se skládá až z padesáti různých látek. Podobně jako mateří kašička mění své složení působením vzduchu a času, i včelí jed „zraje“. Není proto jednoduché určit jeho přesné složení, obecně je ale nejvíce zastoupený 
• melitin (ten poškozuje krvinky)
• apamin, který působí na nervovou soustavu
• fosfolipáza, která stojí za hemolýzou (tedy poškozením membrány krvinek, jež tím zanikají).
• Všechny složky apisinu navzájem posilují své účinky, jsou tedy v tzv. synergii. Způsobují rychlou paralýzu a pohybové ochrnutí, protože působí na nervovou soustavu. Jed se rychle dostává do oběhového systému a snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky a působí i na dýchací soustavu 
  
• Většina informací čerpána z tohoto zdroje: https://www.pleva.cz/a/i-bodnuti-muze-lecit-vse-o-apisinu-alias-vcelim-jedu