Jak se přidává nástavek

Milí včelaři,
dnes je ten velký den, kdy se z obyčejného úlu stal mrakodrap.

Jak jsme psali minule, našim včelám se tak daří, že už jim začalo být v úle těsno. Proto přijel Václav s plnou polní včelařskou bedýnkou, abychom rozšířili úl o jeden nástavek.

Oba jsme už od jedné hodiny čekali ve včelařských kombinézách na to, co se bude dít. Kdybychom lépe četli emaily, věděli bychom, že Václav přijede ve 13.30. Ale to jen umocnilo naše těšení.

 

Připravili jsme všechno potřebné: nové rámky s mezistěnou, kterými budeme doplňovat, souše (rámky s voskovým dílem), rozpěrák, smetáček, rozprašovač s lehce oslazenou vodou místo vykuřováku :(, no a samozřejmě nový nástavek, který jsme zapomněli ve skříni.

Začali jsme kontrolou úlu. Vytáhli jsme kontrolní desku, na kterou spadne, všechno, co v úlu uklidí. Je to vlastně taková včelí skládka.

Je tam pár mrtvých včel, (asi víte, že včela žije zhruba 6-8 týdnů), dále tam najdeme víčka z buněk, které včely otevřely aby z nich nabraly krmení, kousky pylu a tzv. zrcátka - voskový výpotek, ze kterého včely staví, ale občas jim něco upadne.

 

Dohromady je z toho dost lepivý kekel, ze kterého ale Václav vyčetl spoustu zajímavých věcí - například, že včely rovnoměrně obývají celý úl, protože odpadky jsou taky rovnoměrně po celé desce. Nebo že zatím v úlu nejsou žádní kleštíci, kteří by roznášeli varoázu. Takže jsme desku pracně očistili a oškrabali a obsah připravili ke spálení. Zároveň jsme si řekli, že ji budeme pravidelně čistit, protože obsah včelám zrovna nevoní. No řekněte sami, chtěli byste žít na skládce?

Desku jsme vrátili do dna úlu a pak se věnovali pečlivému zakrytí všech otvorů a přístupných míst na našem těle. Když si vzal kuklu a rukavice i Václav, který dosud chodil ležérně jen tak v roušce (tedy obličejové), pochopili jsme, že jde do tuhého. Teď začne to pravé včelaření. 

Opatrně jsme odstranili víko...

... a hned pod ním nás čekalo velké překvapení. 

Pod fólií uzavírající úl bylo cik-cak nastavěné voskové dílo v polystyrenovém rámečku, který jsme tam umístil asi před 14 dny kvůli krmení. Na obrázku vidíte taky houbičku, na které byla voda a zelená řasa k dokrmování včel.

Bylo to opravdu dramatické:

Všechno to musí pryč, zavelel Václav. Ale včely se rozhodly, že své pracně vybudované dílo jen tak nedají.

A tak nastalo čištění, kdy jsme nabytečné dílo opatrně odstraňovali, rozpěrákem, abychom přitom neublížili včelám. Ty se ovšem držely odstraněných kousků jako klíště.

Omylem se nám přitom podařilo vysypat řasu mezi rámky, takže až někde potkáte zelenou včelu, tak je zaručeně naše.
Není snadné, přesvědčit včely, že odstranění divočiny je v jejich zájmu. 

Po očištění nastalo to nejdůležitější - třídění a převěšování rámků z jednoho nástavku do druhého.
O co jde?
Už jsme spolu mluvili o tom, že úl je něco jako organismus. A každý rámek představuje různé orgány.

• Některé rámky používají včely pro skladování pylu a medu.
• Jiné rámky jsou takzvaně plodové - matka do nich klade vajíčka, z nich se líhnou larvy, které se zakuklí a pak z nich vyleze včela.
• Na dalších rámcích se líhnou trubci.

Cílem je rozdělit plné rámky do dvou nástavků a doplnit prázdnými - buď tzv. mezistěnami (to jsou ty voskové pláty v rámku, které jsme vyráběly) anebo soušemi (to jsou prázdné rámky, kde už ale včely postavily voskové buňky).
Vtip je v tom, že dopředu nevíte, co na kterém rámku najdete. Plod je zhruba uprostřed, ale musíte každý rámek vyndat a pečlivě prohlédnout. A pak rozhodnout, který necháte, který převěsíte a kam doplníte nové.
Nejlíp to uvidíte na našem dechberoucím videu. Zároveň bych chtěl poděkovat Ondrovi, který čistě z didaktických důvodů předvedl všechny chyby, které člověk může udělat při uvolňování, vyndavání a převěšování rámků. Udělal to jenom kvůli nám, abychom se poučili:

Co jsme zjistili?

• že včely staví jako divé. Vzpomínáte, jak jsme jim do úlu vkládali stavební rámek, kde byla jenom polovina voskové mezistěny? Tak tento rámek vypadá dnes takto:

• že jim zatím nehrozí nákaza varroázou
• že se úspěšně rozmnožují
• určili jsme, který rámek je který. Mapa našeho dosavadního úlu vypadá nějak takhle:

Jak jste viděli, část rámků jsme převěsili do nového nástavku a mezery doplnili novými rámky s mezistěnami nebo soušemi.
Nakonec jsme nový nástavek postavili na ten starý a taky doplnili chybějící rámky. Václav nám přitom vysvětlil, co se bude dít dál:

Pro přehlednost přidáváme nákres, jak to celé proběhlo.

Nakonec jsme očistili fólii a úl zavřeli. Do sešitu jsme zapsali co všechno jsme udělali. Domluvili jsme se, že příště nasadíme další nástavek - tzv. medník, který od zbytku úlu oddělíme mateří mřížkou. Zapamatovali jste si proč se taková mřížka používá?

Máme teď úl se dvěma nástavky. Včely mají dost prostoru, aby se množily a dělaly zásoby a neměly (jak zaznělo ve videu) rojovou náladu a neuletěly kdovíkam.

Na závěr připojujeme ještě jedno video z kategorie: "Tohle doma nezkoušejte." Aneb Václav hladí včelu.

Ahoj za týden

Ondra a David

Jak včely přibývají

Milí přátelé,
jestlipak poznáte, co je toto:

Na první pohled to vypadá jako kousek plástve. Je to ale ohraničené a má to tvar trochu jako vajíčko. Asi takhle:

Poprvé jsme ty útvary viděli v zadním okýnku našeho úlu a tady vidíte kde původně byly umístěny:

Pravda, trošku nás to s Ondrou vylekalo. Co to je? Neděje se něco našim včelám? Naštěstí nás Václav uklidnil. Napsal nám, že včelaři tomu říkají srdíčko a je to úplně normální, ale také důležité. 

Je to informace pro včelaře, tedy pro nás všechny, že jsou obsazeny všechny rámky a že je potřeba  zvětšit prostor úlu. 

Je to také dobrá zpráva, že se včelám daří dobře, staví dílo, matka klade, včely přináší se nektar, pyl a vodu. Zkrátka je včelařské jaro. 

A tak jsme se domluvili, že Václav přijede, abychom spolu přidali další nástavek. Doufám, že víte o čem je řeč. 

Nástavek je vlastně další patro úlu. Je to taková dřevěná bednička (jednu už máme), která se postaví nahoru, aby měly včely další prostor pro stavbu. Ale jak se to dělá, to je hotová věda a o tom vám napíšeme v příštím příspěvku.  A bude k němu spousta videí abyste mohli být u toho. 

P.S.

Ani jinak se neflákáme. Postavili jsme včelám zbrusu novou vylétávací dráhu. Je to vlastě dřevěná konstrukce, která vede z úlu rovnou (nebo spíš šikmo) do okýnka. Nikde žádný zádrhel ani dírka nebo zatáčka. Zkusil jsem to namalovat, ale ve skutečnosti to není tak křivé.

Celé jsme to zatím potáhli netkanou textilií, ale do budoucna počítáme, že tam dáme plexisklo a síťky proti hmyzu, aby to bylo průhledné a abychom tam mohli někam dát kameru.

Jo a taky mě (Davida) při manipulaci s česnem poprvé bodla včela. Jen takový malý přátelský štípanec do tváře, aby mi připomněla, kdo je tady šéf. Takže jsem vyhrál nad Ondrou.  

No a taky jsme vyrobili nové pítko, protože naše včely jsou nějak žíznivější než jsme čekali a malý kyblík by jim nestačil

 Nahoru jsme položili polystyren, aby na něm včely mohly přistávat jako na ostrůvku. Možná jim tam ještě píchneme palmičku, trochu písku a síť na plážový volejbal, aby si po práci mohly taky dát oraz, zvlášť když se teď nikam nesmí.

Zdraví Ondra a David

Jak včely pijí

Dříve jsme měli problém s tím, že včely nelétají na pítko, které jsme připravili. 


Pítko bylo vyrobené z bílého kyblíku. Nahoře plavalo kolečko z karimatky, ve které byly díry, aby  včely mohly bezpečně přistávat a přitom se po okrajích nebo v těch dirkách mohly napít. Vypadalo to celé jako meloun. Včely ale pítko okázale ignorovaly. Možná že včely nemají rády melouny?!

 Když pořádně vykvetla třešeň, včely se na květy vrhly jako divé.

V tu chvíli mě napadlo: „Co kdybychom dali pítko pod třešeň?“ Tak jsme to udělali a místo té melounovité věci jsme na hladinu položili houbičku na nádobí. Nebojte se - čistou, nepoužitou.

 Jak vidíme, včelám se ten nápad velice zalíbíl a začaly pítko využívat. Pořádaly tam hotové nasávací zájezdy. Jednou jsme jich tam napočítali i pět.

 

Některé přistávaly na houbičce, jiné na okraji nádoby.

 Teď mám pro vás takový malý úkol, všimli jste si na včele něčeho zajímavého, když pije?

Pokud jste si všimli - včelí jazyk je delší než jejich tykadla. Ze sacího ústrojí umí udělat trubičku, kterou prostrkují chlupatý jazyk, kterým stěhujou nektar nebo vodu k sobě, asi jako když vytíráte mopem. Jeden italský vědec to nasnímal na mikroskopu. 

A taky je to taková makačka, že u toho poulí oči.)

To jsem si ale dělal legraci, protože takhle včela poulí oči pořád. I když tahle vypadá trochu překvapeně, že ji fotím.

Zato ale myslím zcela vážně, že včely při pití vrtí zadkem.Vypadá to, jako by v něm měly malou pumpičku, která jim pomáhá nasávat vodu.

A tady můžete vidět ještě něco jiného. Všiml jsem si, že když se hodně přiblížím, začne včela zvedat nožičku. Nevím to jistě, ale vypadá to jako obranné gesto. Něco jako: "Jdi pryč kluku, nebo slízneš žihadlo." Posuďte sami:

Na závěr ještě jedno bizarní video z internetu. Tohle prosím doma ani ve včelařském kroužku určitě nezkoušejte.

Mějte se krásně.
Zdraví Ondra










 

Jak se včely pasou

Třešeň už je v plném květu.
(Asi jste to věděli, ale když kliknete na obrázek objeví se vám větší a na celou obrazovku můžete zvětšit i video.)

Když přícházíte ke stromu, už zdálky slyšíte hučení, jakoby se celá třešeň chvěla. Když budete stát pod stromem tiše a dávat pozor, objevíte, kdo ten zvuk vydává. Tak hledejte:

Je to bzukot stovek včel, které obletují celou korunu.

Zalézají do jednotlivých květů, visí ve všech možných pozicích a vylizují sladký nektar.

 Tenhle obrázek je sice malinko rozmazaný, ale jsou na něm dobře vidět malé oranžové polštářky, které si včela nese na zadních nohách. Pamatujete se, z čeho jsou ty polštářky vytvořené a jak se jim říká?

Jsou tak zabrané do práce, že když je rušíte foťákem, tak na vás vystrčí jen zadek.

Škoda, že vám nemůžu do blogu zabalit trochu té vůně, která se tu všude line. Možná si přijďte čuchnout, až půjdete okolo na zdravotní procházku.

Ale alespoň trochu toho bzučení a včelí práce jsem pro vás zachytil.

 

 

David

P.S.: Matouš se mi smál, že kolem té třešně strávím víc času než ty včely.

P.P.S.: U sousedů se chystají kvést dva další stromy, které nejsou ovocné. Poznáte je?

Jaro je tu - třešně kvetou

Milí přátelé,
přišlo teplo a brzy už pokvete třešeň. Podívejte se sami:

 

 

Včely se také činí. Už obsadily poslední rámek a něco tam mohutně kutají. 

 

Myslím, že doba dalšího nástavku se nezadržitelně blíží.

Protože se pořád ještě nemůžeme sejít, připravili jsme s Fančou, podle Václavových rad něco, do čeho se můžete zapojit i vy. 

Je to nálepka, etiketa na skleničky s medem. Vypadá takto:

Co bude Vaším úkolem?
Domalovat do šestiúhelníku v pravé části nějaký svůj obrázek, aby každá lahvička byla originál. A taky tam napište svoje jméno.
Můžete si etikety vytisknout z tohoto souboru:

formát PDF

formát docx 

Až ho budete mít, tak ho ofoťte nebo ještě lépe naskenuje a pošlete. Pokud to umíte, můžete to namalovat i v počítači.

No a pokud chcete, můžete zkusit vymyslet i svůj originální slogan. Nesmí být ale moc dlouhý, aby se vešel mezi povinné informace.

Mějte se

David

Jak se krmí včely

Milí včelaři,
po chvíli kvetení se na chvíli vrátila zima. Bílé květy meruňky vystřídal na několik dní bílý sníh. Včely se zachumlaly do úlu a nevystrčily ani půl sosáku.

Měli jsme alespoň příležitost trochu poupravit výletový prostor. Pomocí tkaniny jsme prostor mezi oknem a úlem zcela uzavřeli a zakryli. Poněkud jsme vylepšili odletovou a přistávací dráhu, která je teď bez hrbolů a děr, protože je tvořena jednou velkou OSB deskou. Jsou to takové lisované dřevěné hobliny. Z přední strany je úl také uzavřen paravanem ze starého billboardu, který nám daroval Čestmír.

Protože to, co kvetlo pomrzlo a chvilku potrvá, než pokvetou další stromy a včely najdou venku dostatek potravy, potřebují trochu přikrmit. Zároveň je to také příležitost trochu je zkontrolovat, poptat se, jak se daří a tak dále.

Když jsme přišli k úlu, zaznamenali jsme docela slušný hukot, podle kterého bylo jasné, že na včelím letišti vládne čilý ruch. 

Na uvítanou jim Václav nachystal hotovou hostinu. Pití ve spreji a jako hlavní chod medocukrové těsto.

Pak jsme sejmuli plechové víko úlu a s trochou odvahy i další víko - dřevěné s uteplívkou

A pak už jsme viděli jak se pod průsvitnou fólií hemží naše včely. Vypadaly, že mají dost napilno. 

Václav jediným zkušeným pohybem sundal fólii. Několik včel vystartovalo okamžitě vzhůru a my s Ondrou jsme udělali uctivý krok zpět. 

Samozřejmě, že to byl krok pozvolný a pomalý, abychom ta ubohá stvoření nevyděsili svými rychlými pohyby. Vypadalo to ovšem, že strážkyně úlu mají pro strach uděláno. 

Co všechno můžete vidět v otevřeném úle?

1. rámky - jsou obydlené spíše směrem k česnu, které je vlevo. 

2. zbytek minulého přikrmování - asi před 10 dny už včely dostaly od Václava jednu dávku těsta, a to v igelitovém pytlíčku, do kterého udělal několik dírek. Z celého těstového koláče zůstal právě jen ten pytlíček, těsto včely vylízaly do posledního drobečku.

3. na rámcích jsou voskové struktury - jakoby včely chtěly pokračovat ve stavění směrem nahoru.Tyto zbytky Václav oškrabal, ale ponechal je včelám jako materiál ke stavbě. 

4. prázdné místo, kam by bylo možné vložit ještě jeden rámek.  

Pak Václav rozpěrákem uvolnil několik rámků kvůli kontrole a výměně.

Jak předposlední vložil rámek, který měl jenom polovinu mezistěny. Vypadal asi nějak takhle:

Protože je úplně nový, tak ho můžete na obrázku snadno najít. Tenhle rámek dá včelám spoustu pracovních příležitostí, aby se nenudily, nenapadlo je rojit se a my bychom na to pak koukali, jako kdyby nám ulítly včely.

Pak ale vytáhl jeden z rámků, které už byly obsazené včelami. Dobře si ho prohlédněte a zkuste hádat, co je to tam tmavého a lesklého mezi včelami.

Nejspíš jste to uhodli, je to med! Tady se můžete kouknout na detail.

 

Ale to není všem překvapením konec. Na dalším rámku vypadají některé buňky v plástu jinak - mají na sobě víčka.

 

Detail je tady. A vy zkuste zapátrat v paměti, proč to tak je a co se pod těmi víčky skrývá.

Jsou tam také světle žluté buňky - domnívám se, že jsou vyplněny pylem, který za těch pár slunných dní včely nasbíraly.

Pak nastalo už slibované krmení.
Václav si s sebou přinesl rámek plný medu z loňské snůšky. Měl dobrá dvě kila (tedy rámek, ne Václav). Tento rámek vložil do úlu jako nejlepší potravu pro včely.

Pak jsme nahoru položili tři věci:
1. mořskou řasu, která včelám dodává potřebné bílkoviny

2. medocukrové těsto - je to směs 1 dílu medu a 3 dílů práškového cukru. Myslím, že byste se k hostině klidně přidali.

3. mokrou houbičku, aby včely po hostině neměly žízeň

Jak je vidět, včely se s dobrotou velmi rychle a velmi rády seznámily.

Vložili jsme ještě polystyrenový rámeček, aby se to tam všecho vešlo a nerozmázli jsme těsto a řasu po celém úlu.

 Pak už nezbývalo než všechno pečlivě zaklopit...

...a zkontrolovat spodek úlu.

A na závěr ještě jeden pozdrav od letící včely:

Zdraví Vás Ondra a David

P.S.: Brzy očekávejte další příspěvek. Do něj se budete moci aktivně zapojit podle Vaší fantazie.