Jak jsme vytvořili nový oddělek

 S dětmi už od Vánoc stavíme úl. Krásně jsme ho natřeli.

A taky vyzdobili

A těšili se, že do něj společně vložíme oddělek. 

Jenže včely se neptají. Rojí se, kdy je to napadne.

A tak jsme museli zasáhnout a vytvořit oddělek samostatně. A tohle je alespoň náš záznam toho, co se dělo, aby všichni šikovní výrobci úlu mohli alespoň skrze náš blog být u toho:

Co všechno budeme potřebovat:

Dno, které jsme vyráběli a natřeli na žluto.

 

Krásně vyzdobený nástavek plný kytek, o kterého dáme rámky.

Kromě rámků vložíme do nástavku také krmítko - nádobu na cukerný roztok, aby to měly včely o trochu snazší než se rozkoukají. 

 Tady už jim Lenka míchá sladkou dobrotu - 1 díl vody a 1 díl cukru

 

Na vršek nástavku položíme fólii, která zabrání včelám vylétnout okamžitě po zvednutí víka. 

a nakonec plechové víko, které bude tvořit střechu úlu.

No a pak to nejdůležitější - včely - tedy oddělek, který vznikl vyrojením ze zeleného úlu. Je v něm matka, která se sice ráda courá po světě, ale skvěle klade.

Napřed jsme vyrovnali podložku úlu, aby byla vodorovně, jinak by včely snášely křivý med. 

 

Ve skutečnosti ne, ale jde o to aby rámky visely svisle dolů a nenarážely na sebe. A taky musí úl stát pevně, nesmí se kývat, protože pak by včely trpěly mořskou nemocí. 

Je dobré míti svého kuřáka.

 Na připravenou podložku, jsme položili náš krásně vyzdobený nástavek

Pozorně se zadívejte na obrázek nahoře. Co důležitého na něm chybí?

 

Otevřeli jsme rojáček a začali přendavat rámky do nového úlu

 Stavíme tzv. na studeno. To znamená že rámky vedou ve směru od česna. Tak to dělají samy včely a je to pro ně přirozené.

rámky postupně přibývají a nástavek se pomalu plní.

 

Rámky se musí rovnoměrně odsadit. Shora, z klícky naši práci bedlivě sleduje matka. "Koukejte to udělat pořádně, já v tom budu bydlet."

Nový oddělek jsme posílili z jiného úlu čtyřmi plodovými rámky. To aby vyrojené včely nebyly na všechnu tu práci samy. 

 V novém nástavku je tedy hodně plodu, a zásob - dohromady 9 rámků a pak ještě krmítko.

Ještě zaklopit víko

zastrčit varroadesku

A je hotovo. Krásné nové včelstvo startuje do života

Myslíme si, že něco takového by měl každý včelař oslavit malým tanečkem

Jak nám (ne)uletěly včely

Párkrát už jsme na našem blogu mluvili o rojení. Je to přirozená vlastnost včel. Když je v úlu těsno, tak matka sbalí kufry, zvedne kotvy a tradá na nové působiště. Větší část osazenstva úlu nasaje zásoby na cestu a vydá ze za ní. 

Jak se to pozná? Těžko. Ale několik nápověd tu je - třeba právě tak, že už v úle není k hnutí. Podle toho, že se v úlu objeví misky - zárodky matečníků, nebo, že včely rovnou vytvoří matečníky - buňky, ze kterých se vylíhne nová matka. Včely se rojí až když mají matku novou. Znamením může být i to, že se včely "vyvěšují". To může vypadat nějak takto. 

Pomocí je také sledovat, co kvete. Jakmile kvete řepka, je to začátek období k rojení. 

Co pomáhá? 

Vytvořit v úlu více místa - třeba přidáním stavebních rámků - viz předminulý příspěvek.

Nebo nasazení medníku - viz minulý příspěvek.

To všechno jsme udělali. Naše včely mají přece místa dost. Takže pohoda. Usedáme ve čtvrtek po obědě ke kávičce na zahradě. Když tu náš zrak utkví na našem zeleném úlu. 

Ano, to je ten úl, kam jsme vložili stavební rámky. 

Ano, ten úl, ve kterém jsme pečlivě prohlédli rámky a zlikvidovali veškeré matečníky. 

Ano, je to ten úl s medníkem, kde včely mají opravdu hodně místa k tomu aby se vyřádily. 

 

A taky to je ten úl, který je právě vyrojený a uprostřed chumlu plazících se včel na nás dělá matka dlouhý sosák. 

Je to totiž matka útěkářka. 

Usvědčuje jí toto foto:

Ano, tam v tom chumlu, to je také ona. Jenom loni. Tehdy byla odchycena, slavnostně jsme ji přivezli do nového oddělku v roce 2021. A během usazování do parádně vystrojeného, novotou vonícího úlu, vzala kramle podruhé. Vyskočila z klícky a šup - byla na větvi. A my z toho taky. Jedinou klikou bylo, že je Ondra ještě hbitější. Vyšplhal za ní na meruňku a chňap - už měla pouta na všech třech párech nohou.. 

A tak jsme jí přistřihli křidýlka. Doslova. Tedy jen jedno a velmi opatrně. Od té doby žila spokojeně v zeleném úlu, aniž jsme tušili, že si zpívá Jailhouse rock a spřádá nové plány na útěk. 

Dočkala se. I když už nemůže létat, mrštným pohybem se vykulila z úlu a dala se doslova na útěk. Rozprašujíc kolem sebe dávky feromonů, což je chemická látka, které včely neodolají. A tak se za ní vyvalily další včely, které si nechtěly nechat ujít dobrodružnou jízdu. 

Naštěstí - opět byl poblíž Ondra, kterému by neunikl ani Al Capone zdrhající z Alcatrazu, nebo Kájínek z Mírova. Jenom na sebe hodil včelařské svršky a už se po lokty nořil do hemžících se včel. 

Po chvíli zněl jeho vítězoslavný pokřik: "A mám tě potvoro!"

A tak se naše milá matka ocitla zase v kleci.

Přinesli jsme si rojáček. Jenže, jak vidíte, včelám se z vyhřátého roje nechce.

Plazí se radostně sem a tam, jako houf žáků o hlavní přestávce.

A tak jim trochu pomůžeme. Na řadu přišlo košťátko i doslova hrsti plné včel.

Některé jsme sesypali z rampy, kam napadaly.

 

Ke slovu přišly i netradiční včelařské nástroje.

Když byl roj v rojáčku a zbylé včely doma, poohlédli jsme se ještě po nějakých zásobách, které bychom uprchlíků mohli dát.

 

Jeden či dva rámky nikomu chybět nebudou

Zásoby s trochou toho plodu jsme pečlivě uložili do rojáčku a umístili k nim klícku s matkou.

Včely byly tak nadšené, že přišly Ondru přátelsky poplácat po zádech.

Roj je odchycen, do druhého dne se uklidní a pak vystrojíme nový oddělek.

 Že by teď byl konečně čas na kávičku a pozorování kvetoucí zahrady?

 

Jak jsme v dubnu nasazovali medník

 Při práci v úle jsme si všimli, že je tam poněkud více živo než obvykle. Včely postavily za méně než týden impozantní dílo. 

 

 

To by ještě nebyl takový problém. Prostě se mají k světu. Horší však bylo, že v místech kde chyběly rámky se včely vyvěšovaly v celých hroznech. 

 

A tím posledním varováním bylo, že jsme nalezli matečníky. A ne jeden, ale hned sedm. A všechny krásně vystavěné a živé. 

Co je to matečník? Matečník je plodová buňka. Větší než dělničí, větší než trubčina. Vypadá jako takový malý voskový chobot.

 Jak asi tušíte - v matečníku se vyvíjí nová matka. 

 Po vylíhnutí vajíčka je každá včelí larva krmena mateří kašičkou. Je to látka, kterou umí vytvářet včely mladušky, kterým je 6-14 dní. Je to látka skutečně připomínající kaši. Jejím základem je pyl, který v hltanových žlázách včel projde složitým procesem proměny. 

 

Dělničí i trubčí larvy dostávájí tuto kašičku 3 dny. Budoucí matka je však touto kašičkou krmena celou dobu vývoje. Proto se vyvíjí rychleji, její život je delší (až 5 let) a vydrží klást až 2000 vajíček denně. 

Než se z matečníku vylíhne nová matka, trvá to 16 dní. 

 

Většinou je těch matečníků více, ale ta první, nejsilnější ostatní vylíhlé matky zabije. 

Proč je to však pro nás takový problém? Protože po vylíhnutí nové matky přichází rojení. 

Jakmile je v úlu nová matka, tak si ta původní sbalí kufry, většinu dělnic a také zásoby medu a vydá se hledat nové bydliště. 

 

 

Chomáči včel, které následují matku se říká roj.

 

Pár dní se včely rojí v blízkosti původního úlu, ale pak vezmou kramle a usídlí se jinde. A včelař přijde o matku, spoustu včel, zásob a tak jen kouká, jako když mu ulítly včely. 

V přírodě se takto včely přirozeně množí. My však nechceme aby se nám včely ztratily a zdivočely. 

Co s tím? 

Jednoduše - včely zaměstnat. Dát jim dost prostoru, aby mohly uplatnit svou aktivitu. U dětí platí: kdo si hraje, nezlobí. U včel je to podobné: kdo pracuje, kdo staví a snáší med, ten se nerojí. 

 

Co když už ale v úlu není dost místa? 

Pak má včelař několik možností

1. přidat stavební rámky - o tom jsme psali v minulém příspěvku. Jsou to rámky, které musí včely dostavět. Musí vyrábět vosk a také mohou využít prázdné místo.  

 

2. udělat oddělek - což je vlastně takové řízené rojení. Z včelstva se odebere 2-6 plodových rámků a vytvoří se včelstvo nové. Tím vývoj v úlu zpomalí, je méně dělnic a více prostoru.

3. přidá se nástavek (medník) - což je velmi běžné. Jenom se to obvykle dělá mnohem později než v polovině dubna. Obvykle ale včely v dubnu nenaráží matečníky.

My jsme nakonec po poradě s Václavem zvolili nasazení medníku. Oddělek nemáme kam dávat. Stavební rámky se nám zdály nedostatečné. Hromada matečníků nás varovala, že situace by mohla být kritická. 

 

Za prvé jsme tedy prohlédli rámky a zrušili matečníky.

 

Pak už jsme postupovali tak, jak je to při nasazování medníku běžné.

Vzali jsme prázdný nástavek, který bude sloužit jako medník.

 

Z obou původních nástavků jsme odebrali plodové rámky. 

 

 

 

Celkem sedm 7 plodových rámků jsme vložili do medníku. Doplnili jsme jejich počet mezistěnou a soušemi, tak aby jich bylo 10.

 

 

 

 V každém z dolních nástavků jsme ponechali 3 plodové rámky, které musí být nad sebou. Tyto plodové rámky tvoří střed. Kolem nich na obě strany, jsme zavěsili mezistěny nebo stavební rámky, rámky se zásobami a pokud zbylo místo, tak krycí souše.

¨

 

V každém nástavku je teď 10 rámků, a plod je nad sebou.

 

   Medník se dává nahoru. Ovšem, pokud nechcete aby matka kladla tam, kde je med, můžete dát mezi medník a dolní část úlu mateří mřížku.

 Je to vpodstatě síto, kterým prolezou dělnice, ale matka ne, protože je větší. Zůstává proto v dolní části úlu a nahoře jsou zásoby bez vajíček či larev.

 Jak to asi vypadá v úlu s medníkem můžete vidět na obrázku, který jsme tu měli před dvěma lety. 

No a pak už nezbývalo než vystrojit poslední rámek

 

Smést poslední včely z víka do úlu.

Zakrýt fólií 

A těšit se, že včely začnou snášet do medníku sladký nektar. 

 A kdybyste se ptali proč není dobrý nápad otevírat úl dvakrát v jednom dni, tak se podívejte tady: