Milí včelaři,
dnes je ten velký den, kdy se z obyčejného úlu stal mrakodrap.
Jak jsme psali minule, našim včelám se tak daří, že už jim začalo být v úle těsno. Proto přijel Václav s plnou polní včelařskou bedýnkou, abychom rozšířili úl o jeden nástavek.
Oba jsme už od jedné hodiny čekali ve včelařských kombinézách na to, co se bude dít. Kdybychom lépe četli emaily, věděli bychom, že Václav přijede ve 13.30. Ale to jen umocnilo naše těšení.
Připravili jsme všechno potřebné: nové rámky s mezistěnou, kterými budeme doplňovat, souše (rámky s voskovým dílem), rozpěrák, smetáček, rozprašovač s lehce oslazenou vodou místo vykuřováku :(, no a samozřejmě nový nástavek, který jsme zapomněli ve skříni.
Začali jsme kontrolou úlu. Vytáhli jsme kontrolní desku, na kterou spadne, všechno, co v úlu uklidí. Je to vlastně taková včelí skládka.
Je tam pár mrtvých včel, (asi víte, že včela žije zhruba 6-8 týdnů), dále tam najdeme víčka z buněk, které včely otevřely aby z nich nabraly krmení, kousky pylu a tzv. zrcátka - voskový výpotek, ze kterého včely staví, ale občas jim něco upadne.
Dohromady je z toho dost lepivý kekel, ze kterého ale Václav vyčetl spoustu zajímavých věcí - například, že včely rovnoměrně obývají celý úl, protože odpadky jsou taky rovnoměrně po celé desce. Nebo že zatím v úlu nejsou žádní kleštíci, kteří by roznášeli varoázu. Takže jsme desku pracně očistili a oškrabali a obsah připravili ke spálení. Zároveň jsme si řekli, že ji budeme pravidelně čistit, protože obsah včelám zrovna nevoní. No řekněte sami, chtěli byste žít na skládce?
Desku jsme vrátili do dna úlu a pak se věnovali pečlivému zakrytí všech otvorů a přístupných míst na našem těle. Když si vzal kuklu a rukavice i Václav, který dosud chodil ležérně jen tak v roušce (tedy obličejové), pochopili jsme, že jde do tuhého. Teď začne to pravé včelaření.
Opatrně jsme odstranili víko...
... a hned pod ním nás čekalo velké překvapení.
Pod fólií uzavírající úl bylo cik-cak nastavěné voskové dílo v polystyrenovém rámečku, který jsme tam umístil asi před 14 dny kvůli krmení. Na obrázku vidíte taky houbičku, na které byla voda a zelená řasa k dokrmování včel.
Bylo to opravdu dramatické:
Všechno to musí pryč, zavelel Václav. Ale včely se rozhodly, že své pracně vybudované dílo jen tak nedají.
A tak nastalo čištění, kdy jsme nabytečné dílo opatrně odstraňovali, rozpěrákem, abychom přitom neublížili včelám. Ty se ovšem držely odstraněných kousků jako klíště.
Omylem se nám přitom podařilo vysypat řasu mezi rámky, takže až někde potkáte zelenou včelu, tak je zaručeně naše.
Není snadné, přesvědčit včely, že odstranění divočiny je v jejich zájmu.
Po očištění nastalo to nejdůležitější - třídění a převěšování rámků z jednoho nástavku do druhého.
O co jde?
Už jsme spolu mluvili o tom, že úl je něco jako organismus. A každý rámek představuje různé orgány.
- Některé rámky používají včely pro skladování pylu a medu.
- Jiné rámky jsou takzvaně plodové - matka do nich klade vajíčka, z nich se líhnou larvy, které se zakuklí a pak z nich vyleze včela.
- Na dalších rámcích se líhnou trubci.
Cílem je rozdělit plné rámky do dvou nástavků a doplnit prázdnými - buď tzv. mezistěnami (to jsou ty voskové pláty v rámku, které jsme vyráběly) anebo soušemi (to jsou prázdné rámky, kde už ale včely postavily voskové buňky).
Vtip je v tom, že dopředu nevíte, co na kterém rámku najdete. Plod je zhruba uprostřed, ale musíte každý rámek vyndat a pečlivě prohlédnout. A pak rozhodnout, který necháte, který převěsíte a kam doplníte nové.
Nejlíp to uvidíte na našem dechberoucím videu. Zároveň bych chtěl poděkovat Ondrovi, který čistě z didaktických důvodů předvedl všechny chyby, které člověk může udělat při uvolňování, vyndavání a převěšování rámků. Udělal to jenom kvůli nám, abychom se poučili:
Co jsme zjistili?
- že včely staví jako divé. Vzpomínáte, jak jsme jim do úlu vkládali stavební rámek, kde byla jenom polovina voskové mezistěny? Tak tento rámek vypadá dnes takto:
- že jim zatím nehrozí nákaza varroázou
- že se úspěšně rozmnožují
- určili jsme, který rámek je který. Mapa našeho dosavadního úlu vypadá nějak takhle:
Jak jste viděli, část rámků jsme převěsili do nového nástavku a mezery doplnili novými rámky s mezistěnami nebo soušemi.
Nakonec jsme nový nástavek postavili na ten starý a taky doplnili chybějící rámky. Václav nám přitom vysvětlil, co se bude dít dál:
Pro přehlednost přidáváme nákres, jak to celé proběhlo.
Nakonec jsme očistili fólii a úl zavřeli. Do sešitu jsme zapsali co všechno jsme udělali. Domluvili jsme se, že příště nasadíme další nástavek - tzv. medník, který od zbytku úlu oddělíme mateří mřížkou. Zapamatovali jste si proč se taková mřížka používá?
Máme teď úl se dvěma nástavky. Včely mají dost prostoru, aby se množily a dělaly zásoby a neměly (jak zaznělo ve videu) rojovou náladu a neuletěly kdovíkam.
Na závěr připojujeme ještě jedno video z kategorie: "Tohle doma nezkoušejte." Aneb Václav hladí včelu.
Ahoj za týden
Ondra a David
